PortalGuarani.com
Inicio El Portal El Paraguay Contáctos Seguinos: Facebook - PortalGuarani Twitter - PortalGuarani Twitter - PortalGuarani
MAURICIO CARDOZO OCAMPO (+)

  KUÑA PARAGUÁI y ÑANDE RU GUASÚ - Obras de MAURICIO CARDOZO OCAMPO


KUÑA PARAGUÁI y ÑANDE RU GUASÚ - Obras de MAURICIO CARDOZO OCAMPO

KUÑA PARAGUÁI y ÑANDE RU GUASÚ

 

Autor: MAURICIO CARDOZO OCAMPOS
 


 

KUÑA PARAGUÁI

Peteĩ jey Tupã
Iko'ẽ ovy'aite:
He'íma ojapotaha
Isymi joguahaite.

Yvoty mayma ombyaty
Urunde'y apytere,
Ha eirete ka' aguy
Ha mokõi mbyja ko'ẽ.

Ha vokóikema Tupã
Oñemoĩ omba'apo;
Urunde'y ikanguerã
Ha yvoty omboho'o.

Eirete ka'aguy
Ityaimíma huguyrã
Ha pyhare pehẽngue
Oñopẽ hi'avarã.

Ojapóvo hovami
Mbyja ko'ẽme ombohesa,
Ha ityvyta karapãmi
Jasy ra'ýgui oipe'a.

Ipire tĩre ojapichy
Ko'ẽju pytángymi
Ha ogueru amambái roky
Hopea ysapyrãmi.

He'íma ichupe Tupã
Ta'angami porãite,
Kuñataĩ epu'ã...
Che symi joguahaite.

Nde raperã ipuku
He' íma chupe avei
Eraha ko che pytu
Tereikove katui.

Che symígui eraha
Marangatu joheipyre,
Ha ereko ne ñe'ẽrã
Korochire purahéi.

Ha yvy ári tereho
Kunu'ũ rerekuarã
Mayma porãngereko
Nderehe ta'ijatypa.

Kuñataĩ porãite
Upe guive ojehecha,
Omimbi ha ohesape
ndaipóri ha'eichagua.

Ha'e nipo che syrã!
Ha avei che reindy.
Che mborayhu rerekua,
Ha'etéva Tupãsy.

Ichupe añetupãnói,
Héra tarosapukái,
Ndareíri oñehenói
Chupe, Kuña Paraguái!

Re'a ha retyryry
à ne memby rayhupágui
Hetaitépa tesay
Remokã ore rovágui.

Nderehae kuñami
Ñane retã ipytuhẽ.
Nderehaénte avei
Ko Paraguái oikove!

Ndénte ore ñembyasype
Reikóva oremoirũ;
Ha vy'apavẽ nde ypýpe
Añoiténte jajuhu.

Ndahi'areimava'erã
Oúvo ko'ẽ pyahu.
Toguerúmo ndéve ğuarã
Vy'apavẽ, mborayhu.

Ndaipóriko ndeichagua
Kuñami marangatu!
Yvága ndaje Tupã
Ndéve guãrã oñongatu.
 
 
 
 

ESCUCHE EN VIVO/ LISTEN ONLINE:

 

KUÑA PARAGUÁI de MAURICIO CARDOZO OCAMPO

 
 
Intérprete:  LOS HNOS. ACUÑA
 
 
 

2° premio en el concurso de poesía sobre la MUJER PARAGUAYA organizado por la revista "Fa-Re-Mi" Asunción. (1956)
KUÑA PARAGUÁI. Tupã, uno de los cuatro dioses menores guaraníes, crea a la  mujer paraguaya. Y elige para su existencia los elementos naturales más celebrados por sus virtudes, hasta hacerla semejante en belleza física y espiritual a  la madre de Dios. Así, la mujer paraguaya se distingue por su nobleza y su  capacidad de amar y de afrontar sacrificios, por la patria y sus seres queridos.
 
 
*********/**********
 
 

ÑANDE RU GUASU
 
Hi'ãnte aiporu pe aratiri ha arasunu
Ahenói hağua ñe'ẽpyrusúpe ñande ruvicha.
Ha maymavaite ku mamoitére tove tohendu
Omanohague ohayhúgui Paraguay retã.

Paraguay maymáva vy'ápe oikopa ñorãirõ mboyve
Iñemonderã ha tembi'upy oguerekopa.
Ha umi "Mbo'erãre" arandu reka ijatypaite
Ha'ete voígui eirarúva ñane retãgua.

Mo'õpi atýra ndaikatúi ohecha vy'a guasuete
Vokóikema ou oipehe'ãmbávo ko ñane retã,
Ha ojepytaso guarani ra'y py'aguasuete...
Mbohapy tetã ñande'ári oúvape ombotarova.

Mariscal ykére mayma Paraguay hysýi joaite
Kuimba'e, kuña, tuja ha mitã oñorãirõmba,
Iñasarambi ñu ha ka'aguýre heta kanguekue,
Hi'ãve omano, ani tembiguáirõ oiko tetãgua.

Ohuã’ĩva'ekue tekove ñaña hetaiterei...
Ñanemongora omohendypávo ko ñane reta,
Mbovymi ta'ýrandie upérõje López ipaha he'i:
"Muero con mi Patria" ha osunumba pe Cerro Corá.

Francisco Solano upépe omano oikove hağua
Ñane ñe'ã kuápe kuarahy ratáicha ñanderesape,
Tetã ahoja oveve yvytúre ñandéve ğuarã
López reheae ha opyta ñandéve héra guasuete.

Jaromandu'áke mayma Paraguay López rapekue
Jaropurahéi ha joayhu porãme ñañopytyvõ;
Ñande ru guasu ñanderayhupápe hekove ome'ẽ
Ha anivetéke oñondivekuéra oiko ñorãirõ.

Ojapyharáma ñepia'ã jojápe Paraguay ra'y
Ha tapykuerépe ko'áğa opyta ñepysãngare
Ipoty jeýma ko ñane retã porãite asy
Ovy'áne López ñanderechamirõ yvága guive.
Asunción, 24 de julio de 1968.
 
3er. premio en el Concurso de Poesía Guaraní en adhesión de la exaltación de nuestro folclore y como homenaje al Centenario de la Epopeya. 1970.
ÑANDE RU GUASU: Poetiza el heroísmo del Mariscal Francisco Solano López y su valor para morir en defensa de sus ideales.

Fuente: POESÍAS DEL PARAGUAY – ANTOLOGÍA DESDE SUS ORÍGENES. Realización y producción gráfica: ARAMÍ GRUPO EMPRESARIAL, Dirección de la obra: OSCAR DEL CARMEN QUEVEDO. Recopiladores y autores: RAÚL AMARAL, MARÍA BARRETO DE RAMÍREZ, AÍDA ORTÍZ DE CORONEL, ELA RAMONA SALAZAR S., RUDI TORGA/ Tel. (595-21) 373.594/  arami@rieder.net.py  – Asunción/ Paraguay. 2005. 781 pp.).

 

 

 

 

 

 

MÚSICA PARAGUAYA - Poesías, Polcas y Guaranias - ESCUCHAR EN VIVO

MUSIC PARAGUAYAN - Poems, Polkas and Guaranias - LISTEN ONLINE





Bibliotecas Virtuales donde se incluyó el Documento:
MÚSICA
MÚSICA PARAGUAYA - POLKAS y GUARANIAS (PARA E
IDIOMA
IDIOMA GUARANÍ - POESÍAS - MÚSICAS - ESTUDIOS



Leyenda:
Solo en exposición en museos y galerías
Solo en exposición en la web
Colección privada o del Artista
Catalogado en artes visuales o exposiciones realizadas
Venta directa
Obra Robada




Buscador PortalGuarani.com de Artistas y Autores Paraguayos

 

 

Portal Guarani © 2024
Todos los derechos reservados, Asunción - Paraguay
CEO Eduardo Pratt, Desarollador Ing. Gustavo Lezcano, Contenidos Lic.Rosanna López Vera

Logros y Reconocimientos del Portal
- Declarado de Interés Cultural Nacional
- Declarado de Interés Cultural Municipal
- Doble Ganador del WSA